Povánoční Liberec

 

Termín: 27.12. 2012 – 2.12.2013
Místo: Liberec a okolí
Doprava: Auto
Naťapáno: každý den něco, ale řekla bych, že dost

            Teďkon mají páníci nějaké světlé období, berou mě na výlety, na moc výletů. Však víte, já výlety tuze ráda, můžu běhat, klacky létají, sněhové koule také…

            27. 12. pro nás Martin přijel a jeli jsme přes Litoměřice do Liberce… Byl to takový cestovní den, ale já ráda cestuji, protože jízdy autem posléze značí určitě nějakou akci :-) Po příjezdu do Liberce jsem se musela s každým pomuchlovat, trošku potrápit Sissi a najít tchoře kachnu(= kočka). Když byly všechny tyto mé povinnosti hotové, mohla jsem vesele vytahat moc Sissinčiných plyšáků a nosit je paničce na hraní… (Plyšáci co mám doma mě nebaví, ale ty Sissinčí jsou nejsuprovější)

            28.12. páníčci dlouho spinkali (ostatně jako každý den) > nuda! Ale po probuzení už je to lepší, to mě všichni mazlí, hází mi hračky a potkám bišona. Po obědě nás s bišonem vzali na golfové hřiště a házeli mi frisbee. Nuf!

            29.12. mě jako kompenzaci za to jejich předlouhé spinkání vzali i dopoledne na procházku (přesněji řečeno v poledne) do lesa nad Libercem, byl s námi i bišon Sissi, ale ten paničku moc neposlouchal, alespoň zjistila, že já jsem ta nejúžasnější, nejhodnější a nejskvělejší! (Ale to už by měla dávno vědět!) Odpoledne jsme všichni vyrazili do Žitavy, prý je to město v cizině, ale nevím, nepoznám rozdíl, klacky jsou všude stejné…

            30.12. odpoledne panička přemluvila Martina a šli jsme konečně do snížku bílého do Bedřichova (pozn. Byly tam sněhové koule!). Udělali jsme dlouhý výlet, ale povím vám, poprvé v životě jsem viděla lyžařský vlek a vůbec se mi to nelíbilo. Dokonce!!! Jsem pod ním musela projít!!! Noční můry z toho mám ještě teď.

            31.12. zase jsme jeli do Bedřichova a šli jsme na výlet až na Královku, panička asi čekala nějakou ukrutnou dálku a ono to bylo celkem kousíček. A zase ten ošklivý vlek! Večer byl prý Silvestr (Co to je?). Na návštěvu přišli další dva pejsci, takže už jsme byli 4, ale ten menší ke mně chtěl čuchat – to se mi nelíbilo, tak jsem mu to „jemně“ naznačila. Někdy pozdě večer začalo jakési střílení – to mě vůbec nezajímá (Poznámka paničky: snad jediná věc, které se můj pes nebojí). Ale tchoř kachna (= kočka) se toho asi bála tak šla do obýváku pod gauč a já měla na celý večer zábavu. Víc než hodinu jsem sledovala ukrytou kočku a kdybych nemusela jít spát, sledovala bych jí doteď.

            1.1. odpoledne jsme zase jeli do Bedřichova a došli jsme k Bedřichovské přehradě. To byl pěkný výlet, jako všechny ostatní, protože každý výlet se mi líbí.

            2.1. den našeho odjezdu zpět do Kladna, po obědě jsme naložili věci, já se rozloučila s bišonem i tchořem (ten byl asi šťastný, že odjíždím) a šli jsme ještě na výlet v Bedřichově a pak drandili domů…

            V Liberci to bylo jako vždy naprosto skvělé. Máme to tam s paničkou moc rády. Původně jsme tam jeli běžkovat, ale bohužel počasí tuto činnost neumožnilo – stopa byla moc zmrzlá.

Se zlovlkem bišonem

V Bedřichově

Na Královce

U Bedřichovské přehrady

Štelování modelky

A nakonec doma s Dajsulínem