Aktualizace srpen, září a polovina října
Beskydy, Jeseníky, Tábor Cvikov a Chorvatsko
Závody: Ratenice, Rakovník a Horní Počernice
Domeček a další zajímavosti 
Od poslední aktualizace utekly 3 měsíce, to je hrozná ostuda jak se tomu málo věnuji 😀 Nu, což, třeba to přes zimu bude lepší, i když něco takového slibuji skoro u každého článku a nikdy to lepší není. Vůbec nevím kde a jak začít, páč za ty 3 měsíce se toho stalo tolik… Jestli postupovat podle vývoje v čase, nebo to vzít po sekcích? Tak asi to vezmu podle toho, jak data plynuly a nakonec dám samostatnou kapitolu na téma domeček.
30. 7. – 7.8. 2016 Dovolená Beskydy a Jeseníky
Na začátku srpna jsme vyrazili poznávat krásy Česka. Navštívili jsme taková ta profláklá místa jako Bouzov, Radhošť, Štramberk, Praděd (mimochodem na Praděd už raději nikdy víc, přelidněná asfaltka není nic pro nás…), Jeseník atd… Ale zavítali jsme i do drsných míst jako je třeba Ostrava či Bruntál, naštěstí nás žádná zubatá žába nelapila.
V Horní Bečvě jsme našli Cherrisky hotel, když by nám rovnou řekla, že je hoteliérkou nemusíme shánět jiné ubytování.
Beskydy byly moc pěkné o tom žádná, ale Jeseníky byly takové podivné – jakoby se tam zastavil čas v době socializmu. Nicméně jsme se na tomto výletě fakt dost vypracovali v Pokemon GO, naučili jsme se obsazovat gymy a podobné fákt důležité věci 😀 😀
Týraný pes
13. 8. 2016 Závody Ratenice
Pár dní jsme strávili v Praze a Kladně, pak nám páníček odletěl do USA a já jsem si převzala svojí nejúžasnější šeltinku Dájenku, kterou jsem dostala na hlídání. Tak jsem hned v sobotu vyrazila běhat na dvojzkoušky do Ratenic, abych pravdu řekla parkury Michaely Bařínkové mě příliš nenadchly, tedy A1 se mi nelíbily vůbec a A3, by byly hodně zajímavé a bylo výzvou je běžet, ikdyž obtížnost jsem odhadla tak na A10 :D, ale s Chérkou mě výzvy baví! Dájenka v obou A1 vyhrála, první běh čistě a druhý skočená houpajda. Cherriska se v prvním tak nešťastně diskla na začátku, ale pak běžela hezky a druhý vyhrála s jedním odmítnutím, nicméně dala „out“ i když se tak 50 cm od bočnice kterou musela jít zezadu se nacházela díra tunelu a to je na Chérku úspěch jako hrom :D.
Ještě odpoledne po závodech jsme se byly fotit u Hanky (fotky)
14. 8. – 18. 8. 2016 Agility tábor Cvikov
Protože jsme aktivní (a já si Dájenku ráda užívám na parkuru), tak jsme hned v neděli vyrazily do Cvikova na tábor. Musím říct, že to byl ten nejlepší tábor se psy, na kterém jsem kdy byla. Nejprve jsem se dost bála, co spaní pod stanem, společné sociální zařízení a jiná táborová klasika udělá s mým zdravím, ale bylo to úplně v pohodě. S holčičkama jsme si tam užívaly každou chvilku ať už na parkuru nebo procházkách. Ač jsme tam byly „jen“ 4 dny bylo to náročné a na Dáje už bylo ve čtvrtek vidět, že je totálně vyřízená, ona už ani Cherka nebyla příliš svěží a to je zvyklá na mnohem větší zátěž, popravdě i mě dávalo zabrat trénovat se dvěma psy. Získala jsem od super trenérek Petry a Báry mnoho cenných rad a zase vím o chlup víc jak se na holky musí :D. Při předčasném loučení (v pátek jsem se chtěla vrátit do Kladna na výcviky a v sobotu odpočívat před další akcí) skoro slzička ukápla, jak se mi tam líbilo.
21. 8. a 22. 8. 2016 Historicky první intenzivka pod mým vedením
Konečně jsem se po těch letech, co se věnuji trénování rozhoupala a udělala první a rozhodně né poslední intenzivku v Novém Strašecí. Tenhle způsob tréninku mě neuvěřitelně nadchnul, protože jsem tam během těch několika hodin dokázala dostat z lidí a psů výkony o kterých se nám při normálním tréninku může jen zdát. Bylo to pro mě hrozně náročné, 12 h dva dny po sobě na place není lehké, ale stojí to za to!
Během pár následujících dnů se nám vrátil páníček z USA a my se s Chérkou také vrátily od rodičů domů, do Prahy.
3. 9. 2016 Neofika Rakovník
Na začátku září jsem se poměrně na poslední chvíli rozhodla, že své skvělé týmy doprovodím na neofika do Rakovníka. Ráno bylo fakt „vtipné“, protože se můj Fíček rozhodl nenastartovat a ani startovací kabely nepomohly a Volvo už na sobotu mělo jiné plány. Takže mě tam Martin hodil a zpět jsem se musela zařídit pomocí kamarádek. Cherrulínkovi se moc nedařilo, agility byly extrémně lehké, tak jsem je pokazila já a jump byl zase extrémně těžký, ale hecla jsem se a od čistého běhu nás dělila předposlední překážka a to jsem tam bravurně stihla záda, jen z té radosti jsem už neohlídala stažení na poslední hopce. Ale mým týmům se moc dařilo – mám z nich radost.
5. 9. 2016 Fíček pá pá
Ač jsem svého Fíčka chtěla prodat až po STK, tak si to tou sobotní příhodou spočítal a ukázalo se, že je rozbitý alternátor. Tak jsem asi v půl dvanácté dala na bazoš inzerát a zhruba v jednu hodinu už jsem měla v ruce peníze a fíček měl nového páníčka, že to bude takhle rychlé jsem fakt nečekala…
24. 9. – 28. 9. 2016 Chorvatsko Rab
Někdo by si mohl myslet, že jsme blázni, když jsme se rozhodli jet na 4 dny na dovču do Chorvatska a ještě k tomu na podzim. (a ano opravdu se našli tací co mi to vysloveně řekli :D) Ale podle nás, to na poznání malého ostrova Rab úplně stačilo. Navíc tahle roční doba měla jisté výhody a to hlavně minimum turistů. Já jsem si splnila svůj sen- vzít si psa k moři a psovi se to moooc líbilo. Nekonečné plavání a válení se v písku si moc užívala.
Nebudu vypisovat kde jsme všude byly a co jsme dělali, ale jen tak ve zkratce něco o Rabu. Je to malý ostrov na severu Chorvatska, člověk se tam dostane z Prahy asi tak za 10h (my to s pauzami jeli asi 12h) a poslední část cesty je realizována trajektem. Jeho velkou výhodou jsou mělké, písečné pláže bez ježků, což je pro dovču se psem ideál 😀 Má i hodně borových lesů, takže se dá moc pěkně procházet.
Tak a teď pár zajímavostí z akce. Bydleli jsme v luxusním apartmánu, který byl mimochodem asi tak 2x větší než náš byt, byl v přízemí, takže se autem zaparkovalo hned u dveří a také nebyl problém chodit venčit psíka ještě než se udělal ranní čaj, zkrátka jsme se shodli na tom, že se mooooc těšíme na náš dům. Zajímavost číslo dva: pes a moře. Pes, který nikdy dřív nebyl u moře myslí, že slaná voda je dobrá k pití – není, však on to ten pes po prvním dnu taky zjistí, jen se z toho musí trošinko pokakat a pozvracet… Zajímavost číslo tři: když chcete v Rabu parkovat zdarma, tak se koukněte v kolik „Kaufland“ u kterého necháte auto zavírá, aby se vám nestalo, že pak v noci přijdete k autu a ono je za zamčenou bránou – trošku hloupá situace :D. A poslední „vtipná“ věc se nám stala cestou domů, kdy se na trajektu auto rozhodlo, že je potřeba spustit alarm, nu což to by tak nevadilo, kdyby se to auto následně nerozhodlo, že je nepochybně ukradeno a že nelze otočit klíčkem a nastartovat. Tak jsme auto z trajektu vytlačili a pak se řešilo co dál. Dívali se na to i zkoušeli start námořníci, nicméně to prostě nestartovalo. Tak Martin volal a volal do ČR (kde byl státní svátek) o rady co s tím. Tak jsem si řekla, zkusím to ještě já a hle auto nastartovalo, tak jsme mohli pokračovat směr Plitvická jezera.
8. 10. 2016 Intenzivka Nové Strašecí
Nýbrž mě tato forma tréninku velmi nadchla, uspořádala jsem další intenzivku, která se naplnila doslova za pár minut po vypsání. Nicméně den D se blížil a nic nevycházelo tak jak by si člověk přál. Počasí předpovídali spíše pršivé, moje břicho už si tak trochu stěžovalo na nedostatek myšího proteinu (rozuměj látky biologické léčby), k čemuž ten stres ohledně strachování se zrušit/nezrušit určitě nepomáhal. Nakonec ráno nepršelo, tak akce proběhla za drobných dešťových přeháněk, ale nám to jakožto zapáleným agiliťákům fakt nevadilo. Chérka běžkala krásně a všichni ostatní též. Zato já jsem si nadcházející večer, noc a neděli příliš neužila, ale i tak si stojím zatím, že další super intenzivka za to stála!!! V pondělí se předčasně doplnila hladina myšince v krvi a bylo zase hej. 😀
15. 10. 2016 Dvojzkoušky + 1 Horní Počernice
Ač teď s Cherrouškem moc nezávodíme, protože zkrátka všechny potřebné zkoušky aktuálně máme a celodenní závody mě v poslední době až tak nebaví. Tak do Počernic jsem si tréninkově zajela, páč závody ve Škole psích sportů mám moc ráda. A musím říct, že to bylo suprové. Parkiry byly zajímavé a vcelku i výzvou – rozlišovačky mě s Cherrinkou hrozně baví, protože u nich se na ní mohu 100% spolehnout. No a běhaly jsme krásně, doběhly jsme dva běhy vždy s 1 chybkou (houpačka a laťka) vždy v nejlepším čase ze všech (2x 2. místo), třetí běh se nám nevyvedl, zvolila jsem špatné vedení.
Novinka na cvičáku
Na cvičáku máme nově (od září) halu, takže teď už nás ani hnusné zimní počasí nezastaví!
A teď už konečně projekt domeček
Aneb naše téma číslo jedna, tedy já ještě často hovořím o štěňátkách :D. Zhruba od půlky srpna už se začíná něco projektovat a opravdu náš projekt prošel množstvím změn a teď je krásný, dokonalý a vymazlený.
Jak šel čas…
Verze číslo 1 (31. 8. 2016)
Verze číslo 2 (1. 9. 2016)
Verze číslo 3 (8. 9. 2016)
Verze číslo 4 (13. 9. 2016)
Verze číslo 5 (18. 9. 2016)
Verze číslo 6 (28. 9. 2016)
Verze číslo 7 – finální verze
Aneb všechny nedokonalosti předchozích verzí podchyceny. 😀 Vtipné je, že jsme tak dlouho polemizovali nad fasádou až jsme se rozhodli prakticky pro celou bílou 😀 Jinak v podkroví opravdu nebudou všude koberce – vlastně koberce nebudou vůbec nikde… Tak a teď se budou podnikat další kroky směrem k stavebnímu povolení.
