Devatenáctý agispecial Měchenice
Agility (neoficiální)
Měchenice
Termín: 9.3. 2014
Kategorie: Pokročilí (M)
Umístění: 1. místo agility, jumping DIS
V Měchenicích už jsem dlouho nebyla, kvůli špatným skokovým překážkám, ale na začátku roku 2014 je inovovali (a mají moc pěkné, jen by to ještě chtělo inovaci kladiny a áčka), takže jsme vyrazily závodit, tentokrát ve složení Chér a Dais.
Den začal asi tak, že mě ve 3h ráno Daisa vzbudila, s tím, že jí už nebaví spát u mě v pokoji (když takovouto komedii dělá Cherrinka, jedná se o akutní potřebu jít na záchod), takže jsem to raději nepodcenila a vstala jsem, s tím, že ji vypustím ven – ukázalo se, že ven vůbec nechce. Tak jsem šla spát a Daisu nechala někde v domě. V půl 7 ráno se ten pes rozhodl, že ho pro změnu nebaví být sám a že chce zpět k nám. A s tímhle zvířetem mám spát celý týden! Pak jsme šly venčit a někdy kolem 11h vyrazily na závody.
Závodilo hodně psů, ale i tak to šlo docela „od ruky“, tedy agility trvaly dlouho, protože dost psů v small se po parkuru spíše ploužilo, než aby běželi, ale jumping už byl svižný a rychlý. Co se týče parkurů začátečníků, nebyly těžké, ale těšila jsem se na ty rovinky a lehká esíčka, to mi tam trochu chybělo 😀 Nicméně mi přišlo velmi legrační jak si začínající týmy prohlíží parkur se slovy: „To se nedá stihnout“, „To nedám…“ nebo „Taková motanice“ – a to se má jen jednou změnit vedoucí ruka, tím, že moc na neofika nejezdím, nebo minimálně neprohlížím se začátečníky tak mi tohle vždy přijde hrozně vtipné, netvrdím, že jsem to dřív nedělala, ale raději na to vzpomínat nebudu… Parkury pokročilých byly nádherné! Nápadité, s přiměřeně náročnými prvky, pro Cherrunku paráda 
Po běhání s jiným psem než Cherrulka, si vždy uvědomím, jako ona je ta nejvíc nejúžasnější kočička, na kterou se úplně ve všem mohu spolehnout a když to nepokazím já, tak běží krásně. U jiných pejsků, ať už Daisinky, nebo Čertíka nevím, co jim kdy přelítne přes čumáček a co od nich mám očekávat.
Teď už k běhání
Chérka
Agility
U agility jsem se hodně snažila používat záda (která jsou naší slabinou), občas to vyšlo, občas ne, nicméně bych Chtěla vyzdvihnout náběh do slalomu. Posledních pár překážek jsem spíš vlála za ní a ona je všechny trefila v tom správném směru. Zóny byly, jen jsem hned odvolávala, z důvodu klouzavého povrchu…
1. místo (ze 3 :D), 10TB, čas 50,16 s (3. nej čas ze všech závodících)
Jumping
Ten se nám povedl krásně, krásné vyslání přes tunel, krásný out za slalomem… Jen jsem jí málo stahovala a ona se dotkla slalomu mimo pořadí, takže DIS, ale běh to byl senzační.
Daiska
Agility
To se tvářila, že tento sport vidí poprvé v životě, jen štěkala a nesoustředila se, takže to podle toho vypadalo. Měla 3x odmítnutí, 1x disk a 1 chybu (kladina)
18. místo (z 23), 25 TB, čas 32,9s (i přes všechny ty šílenosti 3. nejlepší ve small)
Jumping
V něm se už srovnala a začala vnímat, takže moc pěkný čistý běh. Pár setinek jsme ztratily vedením za modrým tunelem, ale nevěřím tomu, že by vedení „za překážkou“ dala, když to v životě nedělala. I tak to stačilo na první místo.
1. místo (z 23), čistě, čas: 22,96s (nejlepší čas ze všech velikostních kategorií, ještě společně s nějakým pejskem v M)
Video všech běhů
Za natáčení děkuji Ondrovi
Po závodech jsme ještě jely do Prahy na procházku s Martinem, Najsulka mě mile překvapila, že to zvládla bez vodítka, aniž by se zasekávala. Ale na Martina se cenila, to jí nepřešlo (i když považuji za úspěch, že ač jsme pak byli i v bytě, tak se ani jednou nepočůrala…) Po večeři jsme s holkama se vrátily do Kladna.
Vypůjčeno zde
Vypůjčeno zde
Vypůjčeno zde
Vypůjčeno zde
Vypůjčeno zde