Druhý týden v Liberci : Cherry

Druhý týden v Liberci

Hlídání tchoře (kočky) v Liberci – druhý týden

4.7. – 11.7. 2013

Mnoho animovaných gifů

Hlídání kachny – tchoře – Kačenky (je to kočka a já se jí moc bojím) stále pokračuje… Tento týden bylo hezké počasí, takže jsme byli na hodně výletech Stále mě fotí a pak se tomu na počítači smějí, říkají, že se ty obrázky hýbou… Fakt nechápu co z toho mají…

Čtvrtek 4.7.

Ještě hlásili trochu deště, takže jsme dopoledne byli na Poledníku a odpoledne mě nechali samotnou doma a šli na nějaké nákupy. Nakonec nepršelo, takže mě klidně mohli vzít na delší výlet. Ale i tak byl fajn.

Pátek 5.7.

Dopoledne se flákali a odpoledne jsme konečně šli na pořádný výlet. Byl to takový veliký, špičatý kopec, prý se jmenoval Klíč, pak jsme slezli dolů a tam byl rybník, takže jsem tam musela hned skočit. Po příjezdu domů jsem hned letěla na zahradu hlídat svoje hračky, akorát nechápu proč mi je nikdo nehází .

Já na klíči

Sobota 6.7.

Hned v poledne jsme vyrazili na dlouhý výlet – na nejvyšší vrchol Jizerských hor – na Smrk. Bylo to náročné, pořád jsme šli do kopce, naštěstí tam bylo dost potůčků na koupání. Na vrcholu byla rozhledna, ale já musela zůstat dole, takže jsem na oko kňučela, aby si nemysleli, že mě mohou dole jen tak nechávat, ale když už jsem je neviděla, tak jsem přestala, protože by to stejně nemělo cenu. Po cestě dolů mi v nějaké restauraci pan „vrchní“ nutil vodu. Já přeci nebudu pít, když nechci!

Já na Smrku

Panička mě chová

Záchrana pod rozhlednou

Neděle 7.7.

Dopoledne moji lidé dali do lavorů želvy, aby je mohli nakrmit, to jsem měla velkou zábavu, ale nevím, zda se víc bojím tchoře nebo želv. Najednou jim začali dávat maso… Proč já taky nedostávám maso? V poledne jsme jeli směr Cvikov, kam šli moji lidé na oběd a pak jsme dorazili do městečka u hradu Sloup, vlastně jsme tam ani nedošli, ale chodili jsme po skalách a sbírali ty krabičky, prý keše… Vůbec nechápu, proč se o mě tak bojí, vždyť já bych dolů nespadla. Taky si Martin našel novou aktivitu, začal ze mě dělat jednorožce bez rohu a indického psa (patlá mi borůvku na čelo), fakt vtipné!

Pondělí 8.7.

Odpoledne mi slíbili velké plavání – jeli jsme se koupat do Bedřichova. Panička říkala, že ta voda je strašně ledová, mě tedy žádná voda nepřijde ledová! Martin se mnou plaval mnohokrát, panička se také jednou odhodlala.

Plavání v Bedřichově

Vylézám

Jedna nehýbací

Úterý 9.7.

V úterý jsme šli na Císařův kámen a Mojžíšův pramen. Zase šplahali na rozhlednu a nechali mě dole, to je úroveň! Večer, když jsem šla čůrat potkala jsem v letní kuchyni tchoře, to bylo strachu! On mě úplně ignoruje a já se jej strašně moc bojím!

Středa 10.7.

Na výlet jsme vyjeli hodně pozdě, ale zase jsme jeli až do Německa. Nejdříve jsme vylezli na česko- německý kopec Hvozd a pak slezli do Oybinu. Byl tam rybníček, takže jsem hned skočila do vody. Prošli jsme se po pěkném městečku a pak vyrazili domů.

Nudné focení v Oybinu

Pohyblivá zem

Já modelka

Čtvrtek 11.7.

Ráno Martinovi přišel mail, že musí něco zařídit v městečku Kravaře, to je od Liberce víc jak hodinová cesta. Panička se rozhodla, že s ním pojedeme i my. Dopoledne jsem jen já s paničkou vyšplhaly na Ronov, ani jsem moc nehledala Martina. Ale na konci procházky jsme jej potkaly a společně vyrazili do Pekla. Peklo nebylo žádné peklo, ale skály. Došli jsme až k rybníku a pak zase zpět.