Cherry

Předpověď počasí na sobotní den nebyla zrovna optimistická, když jsme ráno vstávaly lilo jako z konve, naštěstí se to do začátku závodů trošinku umoudřilo a bylo alespoň pod mrakem, ale stejně sem tam káplo. Pro tyto závody jsem zvolila strategii Cherríska před startem co nejvíc vyblbnout, aby se víc soustředila a nebyla jako neřízená střela. Bohužel ani půl hodinové lítání za míčkem, přebíhání kladniny a obíhání bočnic nepomohlo… Když viděla parkur měla v hlavě jen běh… Obě segvence mi přišly poměrně jednoduché (bez psa), první běh se nám moc nepovedl, měli jsme mnoho chyb, protože si skočku přeskočila vícekrát a jednou přemýšlela jestli do tunelu jo, nebo ne, myslím si, že to byla převážně moje chyba, špatné vedení (…). Druhý běh byl o poznání lepší, jen jedna chyba – zase ten tunel. V závěru, jsme byly druhé, což mě moc potěšilo.
Také jsme tam potkaly jednu sestřičku, jaká to náhoda
V Kralupech se mi líbila organizace, protože štěníci běželi oba běhy po sobě, takže jsme nemuseli celý den čekat na vyhlášení a už kolem 1 hodiny jsme byly doma…