Velikonoce (nebo spíš Vánoce?) v Liberci
Termín: 28.3. – 1.4.2013
Místo: Liberec a okolí
Naťapáno: mnoho, musela jsem moc utíkat, protože se jezdilo na běžkách
Konečně mě zase vzali do Liberce, tam já to mám ráda a už jsem tam víc jak měsíc nebyla, takže už opravdu bylo na čase.
Odjezd byl naplánován na čtvrtek, na 5 hodin odpoledne, panička měla prý úžasně naplánovaný den a asi si opravdu myslela, že všechno stihne… Je fakt naivní. Ráno se ostatní členové smečky vypravovali na hory lyžovat(Co to je?) a já, panička a Dais jsme měly celý dům pro sebe. Nejprve panička něco ťukala do počítače, nechápu, že jí to baví. Pak nás šla vyvenčit a následovně měla v plánu dát si oběd, zase ťukat a znovu nás venčit, pak se umýt a čekat na Martina. Nicméně, jí to nějak nevyšlo, takže vynechala ťukání a jedno venčení (To je úroveň, venčení je to nejdůležitější!) a místo toho zběsile pobíhala po domě a balila… Nakonec jsme místo odjezdu v 5 z Kladna, dorazili v 5 do Liberce.
Hned po příjezdu jsem šla okouknout všechny hračky, pár jich oslintat a sníst Sissince granule, protože mám neustále hlad. Panička i Martin si se mnou hráli a ostatní mě mazlili… Bylo to fajn. I na tchoře jsem se šla podívat. (tchoř = kočka)
V pátek dopoledně mě i Sissinku vyvenčili, řeknu vám, do té Sissi se věru špatně kouše, Dais je na to o 100% lepší. Taky hned na začátku procházky mým lidem bišon utekl někam do cizí zahrady, asi mu panička zapomněla říct, že jídlo se dostává jedině u ní, jinak si to totiž nedovedu vysvětlit. Odpoledne mě vzali na běžky, byla jsem nadšená, všude byl sníh a já mohla skákat, honit koule a běhat. Ale bylo to docela náročné, panička tvrdí, že nemám žádnou kondici, a že už chce léto abych zhubla a byla zase nezničitelná. Pfff, já se rozhodně nejsem tlustá. Ale je pravda, že po 3/4 okruhu jsem byla dost kaput. Vypadala jsem unaveně, ale když jsme přijeli domů už jsem zase poponášela hračky a chtěla si hrát.
V sobotu byla opět dopolední procházka, panička už si dávala na Sissi pozor a odpoledne se šlo na běžky. To se mi moc líbilo, tentokrát jsem před sebou měla daleko větší zasněžené prostory takže jsem celá radostná lítala a skákala ve sněhu. Tentokrát jsem ani nebyla tolik unavená. Večer, to vám musím vyprávět, jsem se dostala do přímého střetu s tchořem. On se pohnul! To neznám, normálně jen leží a nezajímám ho! Takže jsem musela moc utíkat a pištět. Bylo to opravdu moc nebezpečné!
V neděli se zase dopoledne venčilo a odpoledne běžkovalo, na tomtéž místě a zase jsem se během dne potkala přímým střetem s tchořem, to bylo křiku. Večer se panička rozhodla, že mě zváží. Myslí si, že jsem tlustá, nechápu proč, vždyť jsem tak krásná a štíhlá! Číslo na váze paničku asi opravdu vyděsilo, prý vážím necelých 15kg (dříve jsem prý mívala necelých 12kg). Ono je to těžké, když já mám pořád hlad, že musím vyprázdnit i misky kolegům…
V pondělí byly prý Velikonoce (Nechápu co to je a k čemu to je), jen nás brzy ráno přišel nějaký cizí člověk vzbudit a říkal nějakou básničku, já měla hrozný strach, až jsem z toho musela skočit do postele. Po snídani jsme šli venčit. Sněžilo. Asi apríl.
Já a Sissi na Výšině
Vyhlížíme jaro