O mně
Pár slov na úvod
Mé jméno je Lucie Opatrná, narodila jsem se roku 1994 v Kladně. Osm let jsem navštěvovala Sportovní gymnázium Kladno, následně jsem vystudovala bakaláře na Pedagogické fakultě UK, obor Výchova ke zdraví a sportu a informatika. Momentálně studuji magisterský obor IT na Pedagogické fakultě UK v Praze. Devatenáct let jsem bydlela s rodiči v Kladně a v roce 2013 jsem se přestěhovala do Prahy, kde bydlím s přítelem a psy.
Mým největším koníčkem jsou právě psi, zejména procházky, výlety a v neposlední řadě sport s nimi (zejména agility a dogdancing). Dále mě baví focení, nějaké ty věci s počítačem a vaření. 
Sedm let jsem jezdila pravidelně na koních, bohužel příchodem Cherrinky na tuto aktivitu nezbylo moc času, takže teď jsou moje setkání s koníky spíše příležitostní.
Já a pejsci
Do pejsků jsem byla zamilovaná už od malička, často jsem vláčela na procházky do lesa plyšáky na vodítku. První, rodinný pejsek přišel v roce 1997, fenka se jmenovala Dáša a byl to typický voříšek. Chtěla jsem ji cvičit, ale nijak zvlášť to nešlo (byla příliš tvrdohlavá na to, aby poslouchala předškoláka), tak jsem snila o jorkšírkovi, maltézáčkovi, nebo nějakém jiném mini plemeni, nicméně, to mi rodiče nepovolili.
Shodou náhod se v listopadu 2000 objevil Dik (tou dobou jsem si o pejska psala Jéžíškovi). Díčka někdo vyhodil jako malé štěně k babičce na zahrádku. Rodiče jej sice chtěli dát pryč, ale já si ho doslova vybrečela a nakonec se rozhodlo, že u nás zůstane. Konečně jsem měla psa, kterého jsem si mohla sama venčit a cvičit. Byl to opravdu MŮJ první pes. Vypadal vskutku legračně, takový německý ovčák s krátkýma nohama (měl 32 cm KVH) a ocasem špice, ale byl neuvěřitelně vděčný za svou záchranu.
Jak šel čas, tak v roce 2006 odešla do věčných lovišť Dášenka, u které se neví na co zemřela, ale bylo to ze dne na den. V květnu roku 2010 mně osud nachystal jedno z nejtěžších rozhodnutí, zda ukonči, či neukončit Díčkovo trápení (po necelých dvou měsících nemoci, přestal jíst, přestal chodit, ale neví se přesně co to bylo, jeden veterinář diagnostikoval „pouze“ artrózu, druhý nádor). Dne 21.5. 2010 přišel k nám domů veterinář a ukončil jeho trápení, věřím, že jsem se rozhodla správně a nelituji toho.
Nastal čas pořídit si dalšího pejska, kterým je právě Cherrinka a tak jsme si 26.8.2010 přivezli malou borderku. Ze začátku byla její výchova tvrdý oříšek, ale teď je z ní ten nejúžasnější pejsek pro život i sport. O rok a kus později si rodiče a sestra pořídili ještě šeltii Daisy, která sice nepatří mně, ale částečně ji považuji za „mého“ psa. 19.3. 2017 jsem, si přivezla další posilu do psího týmu – Lentillu.
Já a agility
O agility jsem začala teoretizovat někdy ve 12 letech, hodně jsem toho načetla, znala jsem nazpaměť parametry překážek a podobné „důležité“ věci, nicméně pro praxi mi chyběl pejsek (Díček kvůli zdravotním potížím s TS bohužel nemohl chodit na cvičák), tak jsem s ním dělala „agility“ alespoň na zahradě. (Nebo jsem si spíš myslela, že cvičíme agility.)
Do opravdového agility světa jsem byla vtažena až s Cherruškou, mohu děkovat právě za její nadšení pro věc a trpělivost se mnou. Začali jsme trénovat od září 2010 ve psí školce OSA Jahoda u Radany Pondělníčkové a v listopadu jsme plynule přešly k Pavle Duškové na kurzy agility. Po dvou letech společného běhání se dá říct, že jsme se staly opravdovým týmem a stále se zlepšujeme
Agility neběhám jen s Cherrinkou, ale také příležitostně s šeltií Daisy, šeltiákem Farátkem a s pudlíkem Čertíkem. S Cherrinkou máme na kontě řadu úspěchů v oficiálních i neoficiálních závodech a s Daisy máme též úspěchy jak na ofikách, tak neofikách, s Farátkem běháme na oficiálních závodech a Čertíkem jich bylo několik na neoficiálkách
Složené zkoušky se psy:
- Cherry MA1, MA2, MA3, MD1, F1, titul A3Ch.
- Daisy SA1
- Farat Black Od Růžové vily MA1
- Bolette Nejaknyt Empire MD1, F1, DwD1, HtM1, titul MoD1
V červnu 2012 jsem začala spolupracovat s Jiřinou Forejtovou, která mi umožnila trénovat agility ve psí škole Staff Spirit. Nyní u mě pravidelně cvičí zhruba 15 týmů a pevně věřím, že jsou spokojeni.